Krmení
Krmení krajt královských
O divoce žijících krajtách královských se uvádí, že žerou drobné hlodavce. V jejich domovině, ve východní Africe, to tak většinou bývá, ale mnohdy nepohrdnou ani jinou potravou, např. ptáky apod.
Krajty královské žijí obvykle skrytým způsobem života, a to v norách ostatních zvířat. V některých případech uloví původního obyvatele nory, někdy si naleznou opuštěnou noru.
Krajty většinou zvíře zakousnou a poté udusí ve smyčkách v takové pozici, aby je kořist nemohla kousnout. Když je lovená zvěř mrtvá, had uvolní stisk a začne očichávat kořist jazykem a pokouší se nalézt hlavu. Krajty královské skoro vždy začínají polykat kořist od hlavy směrem k zadním nohám, což je ten nejjednodušší způsob, jak kořist polknout. Hadi jsou schopni pozřít kořist, která je větší v průměru než jejich hlava. Umožňuje jim to několik zvláštních přizpůsobení, jaká se u hadů vyvinula. Za prvé: dolní čelist není pevně připojena k lebce, ale „visí“ na pružných šlachách, které umožňují velké otevření tlamy, takže to vypadá jako že je čelist vyvěšena. Za druhé: dolní čelistí se mohou pohybovat nezávisle podél těla kořisti a posouvat ji směrem dovnitř. Za třetí: dolní čelist v přední části je rozdělena a každá tato část je připojena pružnými tkáněmi, které umožňují, aby levá a pravá strana čelisti pracovaly nezávisle na sobě, což umožňuje enormní rozevření mezi nimi. Aby se krajta vyhnula zranění mozku, když polyká velkou kořist, má mozek uzavřen v mozkovně tvořené tvrdou kostí a mozkovna se do jisté míry nezávisle pohybuje v rámci celé lebky. V poslední řadě pak jsou jednotlivé tkáně, vnitřní orgány, svaly a kůže velmi pružné a umožňují se přizpůsobit velké kořisti.
Hadi začínají polykat, pokud najdou čenich kořisti. Pokud sledujete tento proces, zdá se Vám, že kořist stojí na místě a had se na ni jako by nasouvá tím způsobem, že dolní čelist pracuje nejprve na jedné straně, potom na druhé a kořist pomalu mizí v hadovi. Nakonec je sousto silně stlačeno mezi krčními obratli a do žaludku se poté pohybuje mnohem rychleji.
Po nakrmení potřebují krajty odpočinek k trávení, který může trvat několik dnů až týdnů. Délka odpočinku (trávení) závisí na věku a velikosti hada (mladí hadi žerou častěji), na velikosti kořisti a okolní teplotě. V době trávení je nutno udržovat optimální teplotu v teráriu, aby se předešlo zažívacím potížím. Hadi v tuto dobu potřebují vyšší teplotu a trávení pak probíhá rychleji. Ve volné přírodě je nalezneme zažívat na místech, kde se mohou vyhřívat na slunci, ale zároveň se jedná o místa, kde jsou co nejméně vystaveni predátorům (včetně lidí).
Mnoho chovatelů si chová krmivo pro hady samo, ale tato snaha, především pokud jde o množství odchovaných zvířat, nebývá vždy korunována úspěchem. Rovněž by jste se tedy měli naučit, jak se starat o krmná zvířata. Mějte na paměti, že byť se jedná pouze o „žrádlo pro hady“, musí být tito živočichové drženi v normálních, běžných podmínkách.
Potrava
1) Myši
Myši jsou dostupné v obchodech se zvířaty (zverimexech) a někdy jako přebytek v lékařských laboratořích. Některé krajty královské si myš napoprvé nevezmou, ale vytrvejte a po několika pokusech ji určitě nakrmíte. Myši mohou být bílé i barevné, ale hadovi by se neměly předkládat příliš rozdílné a barevné varianty myší, než na jaké je zvyklý. V současné době existuje i trend podávat čerstvě zabité myši nebo myši, které byly po zabití zmraženy. Mražené myši je dobré nechat před krmením rozmrazit po dobu 12 hodin v běžně vytápěné místnosti. Nerozmrazujte je však na topení, protože by se myši mohly změnit v beztvarou rozbředlou kaši, která by se záhy začala bakteriálně rozkládat a po jejím sežrání hadem by mohl rozklad pokračovat i v zažívacím traktu a způsobit tak zažívací potíže. Mláďata krajt je nutno krmit holaty, dospělé myši budou krajty žrát, až dosáhnou délky asi 50 cm.
2) Potkani
Potkany je možno držet ve stejných nádržích jako myši. Krajtám královským je možno předkládat potkany než tito dosáhnou poloviny svého vzrůstu. Pouze velmi velké krajty mohou požírat dospělé potkany.
3) Kuřata
Pár dnů stará kuřata mohou být předkládána krajtám různé velikosti. Jednodenní kuřata však nejsou nutričně plnohodnotná jako ta, která byla několik dní krmena. Kuřata je možno chovat společně s odchovem myší nebo malých potkanů. Ve zverimexech lze také sehnat zmražená kuřata. Nejlepší je ale zakoupit jednodenní živá kuřata a tyto držet až do velikosti přijatelné pro Vaše hady.
Způsoby krmení
Je obtížné zobecnit, jak často mají být krajty krmeny, ale je lepší krmit méně než více. Pravidelně krmená zvířata jsou náchylná k obezitě. Jsou-li zvířata obézní, mohou některé tělesné orgány ztratit na funkčnosti. Tlusté krajty nejsou zdravé, žijí kratší dobu a odmítají se množit!
Čerstvě narozená mláďata přijímají potravu až po prvním svleku kůže, což je asi týden od narození. Mladé krajty královské krmte myšími holaty nebo tzv. skočkami („ledními medvědy“ – pozn. Překladatele). V prvních třech měsících života krmíme dvěma holaty za týden, později redukujeme na tři holata za čtrnáct dnů. Když dosáhnou délky asi 60 cm (ve věku 6-8 měsíců), mohou začít dostávat dospělé myši a potkaní mláďata. Interval krmení by se měl ustálit asi na jednom krmení za týden, když dospělí hadi mohou přijímat i větší potkany a kuřata.
Násilné krmení
Stává se, že hadi odmítají potravu bez zjevné příčiny, nebo ji odmítají, protože jsou nemocní. Před násilným krmením musíme zjistit, zda hadi neonemocněli (poraďte se s veterinářem). Existují dva způsoby násilného krmení:
Vezmeme celou mrtvou kořist (při násilném krmení je snazší krmit myší nebo potkanem než kuřetem) přiměřené velikosti. Chyťte hada za krk a otevřete mu tlamu. Jemně, ale pevně zatáhněte za volnou kůži pod čelistí a do takto hodně otevřené tlamy zaveďte hlavu kořisti a tlačte ji do jícnu tak daleko, jak je to jen možné. Někdy se stane, že hadi začnou polykat sami. Je-li to nutné, použijte něco pevného, ale nikoli tvrdého (např. plastikovou lžíci potřebou olejem) k zatlačení kořisti dále do jícnu. Na závěr jemně masírujte rukou krční oblast a zatlačte kořist až do žaludku.
Jinou metodou násilného krmení je použití nástroje podobného velké stříkačce, kterým zavedete tekutou stravu až do žaludku. Trubice této „stříkačky“ musí mít hladký konec a stěny, aby nedošlo k poranění žaludku a měla by být zvlhčena olejem. Je možno dokonce použít i trubici, jejíž průměr umožní zatlačení celé myši. Navlhčená trubice je opatrně vložena až do jícnu a myš je tlačena pístem.
Než budete zkoušet některou z metod, měli by jste se poradit s veterinářem, nebo zkušeným chovatelem a držet se jejich rad.