Rozmnožování

Rozmnožování krajt královských

Reprodukce v zajetí je důležitá pro zachování jednotlivých druhů zvířat mizících z přírody. Činností člověka totiž vzniká hrozba vyhynutí mnoha forem divoce žijících zvířat. Na toto by měli chovatelé exotických zvířat myslet při jejich reprodukci. Ochrana volně žijících zvířat se stává prioritou mnohých států a normy na ochranu zvířat jsou zahrnuty jednak v zákonodárství jednotlivých států, jednak v mezinárodních smlouvách. Bohužel často se plazi pašují a protože mizí postupně z přírody, vzrůstá tak i jejich cena při prodeji. Chovatelé chráněných druhů, jako jsou krajty královské, mají za povinnost vlastnit certifikát chovu a měli by se mít na pozoru, když se setkají s nabídkou pašovaných druhů zvířat. Jejich povinností je bránit pašování a postupnému zvyšování cen, které by v důsledku tohoto nastalo. Všichni praví herpetologové se snaží, aby do budoucna pašování zcela zaniklo. 
Naneštěstí rozmnožování zvířat v zajetí má svá specifika a časem dochází k rozmnožování v relativně malé skupině, kdy oba rodiče jsou alespoň částečně příbuzní. Vznikají tak genetické anomálie, které jsou sice z hlediska genetiky velmi zajímavé, ale nejsou příliš estetické a z přírodovědného hlediska nemají význam pro zachování druhu. Nejsem sice v opozici proti nejrůznějším barevným experimentům, pokud se však nejedná o chráněné druhy. Rozhodně bych nerad viděl morfologii hadů, včetně krajt královských, kteří jsou geneticky zmanipulování, jak se tom děje např. u psů, mnoha malých medvědů apod. Je důležité, aby byl dříve nebo později spuštěn záchranný program pro ohrožená zvířata. Vědecké knihy pak mohou nastartovat a udržet určitý směr ve snaze o správnou reprodukci zvířat, ze které budou mít v současnosti i v budoucnosti prospěch všichni chovatelé krajt. 
U krajt královských nezávisí sexuální zralost na věku, ale na velikosti. Samci pohlavně dospívají při velikosti 75 cm a samice 90 cm. Této délky dorůstají ve dvou letech života, a je lepší, když této délky dosáhnou později (ve třech až čtyřech letech), protože pak jejich růst byl pozvolný a hadi nejsou obézní. 
Ve volné přírodě se hadi přizpůsobují teplotě a současně sezónním atmosférickým změnám, které mají vliv na rozmnožování. Krajty si převážně v letních měsících vybírají místo pro rozmnožování, které se nachází nejčastěji u vody. Nejpřirozenějším prostředím pro krajty královské jsou rozlehlé savany s nízkým porostem, relativně suché oblasti v jinak deštivém prostředí. V létě jsou obvyklé teploty kolem 21°C a monzunový déšť. Časem pro páření a kladení vajec je doba, aby se mláďata líhla v klimaticky příhodném čase, kdy je teplo, vlhko a dostatek kořisti pro první období jejich života. 
Naděje, že dojde k rozmnožení krajt královských, je nejvíce vzrušujícím momentem při jejich chovu. Ovšem pouze úplně zdraví hadi, kteří mají veškerou potřebnou péči, se nám mohou rozmnožit. Naše vědomosti o jejich životě ve volné přírodě jsou skvělým pomocníkem při vytváření optimálních podmínek.

Příprava a samotné páření

Určování pohlaví 
Nejdůležitějším pro odchov hadů je správné rozlišení pohlaví. U dospělých krajt královských je samec menší (max. 120 cm) a mnohem štíhlejší, kdežto samice je delší (do 180 cm) a robustnější. U dobře krmených hadů lze pohlaví rozlišit tímto způsobem asi ve věku šesti měsíců. Pokud jsou mláďata kratší než 45 cm, je určování pohlaví poněkud složitější. Nejspolehlivějším způsobem určování pohlaví se sondování. Zvlhčená sonda (speciálně k tomu určená) se zasune do jedné části kloaky a velmi opatrně se zasunuje ke špičce ocasu. U samic se sonda zasune maximálně do vzdálenosti tří subkaudálních štítků, kdežto u samců se sonda dostává do váčku, ve kterém je ukryt hemipenis a zasunutí je větší – okolo 10 submaudálních štítků. Musí být věnována zvláštní pozornost tomu, aby nedošlo k poškození hada při zavádění sondy. Je proto namístě získat rady od někoho, kdo má se sondováním zkušenosti, dříve než začnete sondovat sami. 

Příprava hadů pro rozmnožování 
Divoce žijící krajty královské jsou dosti samotářské. Mimo období páření se obvykle navzájem ignorují., aniž by došlo ke spojení. Byl zaznamenán úspěch při odděleném chovu před pářením a poté úspěšné páření. Pro úspěšný odchov by jste měli chovat samce a samice odděleně. Vhodnou dobou pro páření je období těsně poté, co samice svlékne kůži a s větší intenzitou jsou z čerstvé kůže cítit feromony, které povzbuzují samce k sexuální aktivitě. 
Chcete-li, aby došlo k páření, je nutné, aby byly krajty dobře živeny po celý rok. K páření může dojít ve kteroukoli dobu v roce, ale letní období je zřejmě nejperspektivnější. Nejprve začneme snižovat intenzitu osvětlení a teplotu v teráriu. Toto postupné snižování teplot by mělo pokračovat po dobu asi šesti týdnů a největší snížení maximální denní teploty 
by mělo být o 8°C. na konci tohoto období dejte samce k samicím, je lepší, když je samice čerstvě svlečená. Samice pak budou reagovat na změnu životního prostředí a začnou z ostrůvků mezi šupinami uvolňovat sexuálně atraktivní feromony. Tyto feromony sladce voní samcům a může dojít k úspěšnému páření. 

Páření 
Samec se postupně přibližuje k samici a plazí se podél jejího boku, přičemž trhá celým tělem a třepe drápky u kloaky. V tuto dobu rychle kmitá jazykem, protože cítí feromony. Eventuálně zaujme pozici, ve které může položit zadní část svého těla tak, aby se kloakou dostal ke spojení s kloakou samice. Pokud je samice vnímavá, může to samci usnadnit a dojde ke spojení kloak. Při spojení kloak dochází k erekci a k zasunutí samcova hemipenisu do kloaky samice. Kopulace nemusí zabrat více než pár minut, ale může trvat i několik hodin. Během této doby hadi obvykle zůstávají ve stejné pozici, dokud se sperma nedostane do samice. 
Po pohlavním styku se hadi oddělí, samec však může být se samicí ještě týden při snížené teplotě a znovu ji pářit, pokud by byl první pokus neúspěšný. Po pár týdnech mohou být samice přeneseny zpět do původního terária a znovu se jim může začít zvyšovat teplota.

Vajíčko a mládě

Gravidita samic 
Oplodněným samicím se říká gravidní a v jejich těle se vyvíjí vejce. V těle si drží vejce 50-120 dní, obvykle však 60-70 dní. Asi po 25 dnech gravidity zesílí zadní část těla samice, později je možno vidět i obrysy vajec. Had obvykle přestane přijímat potravu ve třetím týdnu gravidity a žrát začne znovu po vykladení vajec. Gravidní samice by se měly brát do ruky co možná nejméně. 

Kladení vajec 
Když je samice připraven, vyklade svá vejce kdekoli v teráriu, často však do skrýše. Suchá, bílá, kožovitá a podlouhlá vejce mají délku asi 7,5 cm (jsou relativně velká oproti velikosti hada). Obvykle jich bývá 3-8. Vejce samice naklade do kupky, svine se okolo nich, aby je mohla zahřívat vlastním tělem. Je lepší dovolit samici ochraňovat vejce, než je přenést do inkubátoru. Důležité je udržovat denní teplotu 30-32°C a v noci snížit na 25°C. je-li umělá inkubace nezbytná, bude nutno udržovat stejné teplotní rozpětí i v inkubátoru. Vejce mohou být umístěna do vlhkého vermikulitu, což je důležité pro udržení vysoké vlhkosti. V průběhu inkubace ať již přírodní, či umělé, je nutno rosit inkubátor nebo terárium. Vždy buďte opatrní a neroste přímo vejce! 
Krajty, které vykonávají samoinkubaci, jsou v plazím světě jedinečné v tom směru, že začaly využívat své tělo – stahují a uvolňují svaly – a díky tomu vytvářejí teplotu, která je zapotřebí. Toto vytváření tepla však existuje pouze v průběhu inkubace. Samice krajt královských bývají velmi dobré matky, jen zřídka opouštějí vejce, aby se slunily a vyhřívaly a mohly tak transformovat teplo do vajec. 
Inkubace trvá 80-105 dnů. Je časté, že ze všech vajec se mláďata nevylíhnou, některá vejce mohou být neoplodněná nebo se nemusela dobře vyvíjet, ale přesto můžete počítat s 50 – 80% úspěšností. 

Výchova mláďat 
Mláďata nebudou žrát až do prvního svleku, který bývá obvykle dva až osm dní po vylíhnutí. Jsou asi 30 cm dlouhá a mohou být krmena holaty. Po dobu prvních měsíců jim bude stačit jedno myší hole za týden. Nepřekrmte je, ať nejsou obézní. Mladé krajty by se měly ochočovat pravidelným a opakovaným braním do ruky (nikoli však v den krmení či těsně po něm).