Základní údaje

Krajta královská, Python regius, je kompaktní had, jehož délka se průměrně pohybuje okolo 120 cm, příležitostně mohou samice dosahovat 180 cm a více. Velké krajty královské mohou být až 10-15 cm „tlusté“ v nejsilnější části těla (což je asi v polovině jejich délky). Úzká, oválná hlava je zřetelně oddělena krkem od těla. Na hlavě má krajta zvláštní termoreceptory, jamky umístěné na první labiální šupině na obou stranách horní čelisti. Ocas je relativně krátký. 
Podkladová barva světle zlatavá, krémově hnědožlutá, je prolomena dvěma nepravidelnými útvary, čokoládově hnědými podélnými čarami, které se spojují v křížový pás v nepravidelných odstupech. Vrchol hlavy je zbarven čokoládově a po obou stranách se táhnou světlé proužky od čenichu na krk. Spodní strana je slonově bílá a může nebo nemusí být poseta tmavými fleky a skvrnami. 

Krajty královské jsou studenokrevné a jejich tělesná teplota závisí na teplotě prostředí, ve kterém se nacházejí. Divoké krajty mohou žít např. uvnitř dutých větví stromů jejichž horní část je nejvíce vystavena slunci celý den (zahřátá část) a spodní část je dole ve stínu (chladná část), hadovi se stačí posunout jen nahoru a dolů, jak potřebuje. Samozřejmě, že tento systém nefunguje v noci a krajty mohou být aktivní jen v nejteplejších měsících (kdy teploty neklesají pod 20°C v noci). 

Krajty královské jsou masožravé a chytají kořist přiměřenou jejich velikosti. Při jejich malé metabolické spotřebě po přijetí potravy po určitou dobu nežerou a tráví.

Morfologie a fyziologie, rozšíření, vývoj

Morfologie a fyziologie 
Břišní šupiny krajt královských jsou větší než na jiných částech těla. Tato jednoduchá řada velkých šupin hraje nejdůležitější roli při pohybu. Hadí pohyb je složitá a zajímavá věc. Krajty královské se obvykle pohybují kombinací bočního vlnění a pásového posunu. Když se plazí bočním vlněním, postupují vytvářením série postranních zakřivených pohybů a používají pevné předměty jako jsou kameny, větve, drny nebo trsy trávy apod. jako oporu pro posouvání těla. Protože had potřebuje být dynamický ve svém pohybu, má velké množství volných spojů obratlů, přičemž na každý obratel je připojen pár žeber. 
Čich krajt královských je dobře rozvinutý a je spojen s jazykem, který rychle kmitá dovnitř a ven otvorem v přední části tlamy. Po návratu jazyka do tlamy jsou na jeho špičce nalepeny částečky vzduchu s pachy, které se pak transformují ve dvou jamkách na horním patře tlamy. Jsou to velmi účinné orgány označované jako Jacobsonovy orgány, které slouží jako citlivý čichový orgán. Tyto jsou uloženy na spodním patře pod nozdrami, od kterých jsou ale odděleny komorovou linií s extrémně citlivými membránami a pracují nezávisle na běžném čichovém systému. Oči krajt mají vertikální zřítelnice, běžné u nočních hadů. Krajty mají i dobrý smysl pro vnímání otřesů podkladu, který vznikl přizpůsobením se na existující podmínky v průběhu dějinného vývoje hadů. 

Rozšíření 
Krajty v přírodě obývají západní Afriku do Senegalu po sever Angoly na jihu, směrem k západu přes Zair do Súdánu a Ugandy. Jejich výskyt je pravděpodobně nejhojnější v deštných pralesích v oblasti od Ghany po Kamerun. V místech jejich rozšíření je možné je vidět v různých lokalitách od řídce porostlých savan po husté pralesy. Ačkoliv se zdá, že jejich přirozeným prostředím je co nejotevřenější les, často žijí v areálech, kde je dobrých úkrytů poskrovnu. Krajty žijí skrytým způsobem života v blízkosti stálé vodní plochy. Přestože dokáží dobře plavat, tráví většinu času na zemi, kde mohou nejlépe lovit potravu – drobné savce. V parných dnech se ochlazují ležením ve vodě. 

Ačkoliv se domníváme, že se hadi vyvinuli z ještěrů, protože jisté recentní druhy hadů se označují jako spojující článek, vývoj z ještěrů musíme nutně brát jen jako teorii, pokud se nám nepodaří nalézt fosilie, které by skutečně doložily tuto teorii. Zatím musíme pokračovat v dohadech o pravdivosti evoluční teorie o krajtách. 
Krajty a ostatní plazi patří do třídy Reptilia, která je skupinou obratlovců a stojí mezi rybami a obojživelníky na straně jedné a vyššími obratlovci (ptáci a savci) na straně druhé. 
Krajty královské mají vědecký název Python regius, přičemž Python je rod a regius je drruh, což nám dává možnost specifikovat i další druhy (např. Python molorus, Python reticulatus a Python sebae). V některých případech rozlišujeme i subspecie, neboli poddruhy a celý vědecký název může být složen ze tří slov. To je případ, kdy dva geografické druhy jednoho rodu jsou rozdílné, ale ne rozdílné natolik, aby je bylo možné oddělit do specifických druhů.