Krásný svět

Rec: Potkal jsem známého s úsměvem na tváři a ten mi řekl, že lidi jsou hodní, milí a vlídní, mají se rádi a jsou plní lásky a že na světě je krásně. Chtěl jsem mu věřit, ale jsem nejistý jedinec a proto se musím o všem přesvědčit...

Uprostřed noci na ulici...

Za prvním rohem brečí nějaká paní, snad má jen neklidné spaní.

Z těla jí prýští potoky krve, asi má menstruační potíže,

já ocitám se ve stavu beztíže.

Je to krásný svět, je to krásný svět.

O kousek dál někdo volá o pomoc - z okna se ozve "krucinál zmlkni vždyť je noc."

Tento rozhovor dvou hodných lidí připadá mi poněkud nezvyklý,

ale co na tom hlavně že si rozumí.

Je to krásný svět, je to krásný svět.

K brečící paní přibíhá mladík, s pistolí v ruce z kabelky bere si peníze,

já vracím se ze stavu beztíže, ohromen ochotou onoho muže

pomoci každému od všeho zlého.

Je to krásný svět, je to krásný svět.

Ze samého štěstí polilo mě horko, byl jsem jak ozářen slunečním svitem.

V tuto pozdní dobu marně prahnu po stínu,

tak jdu domů.

Rec: Dospěl jsem k názoru, že všechno stojí za starou bačkoru.

Onen známý byl zřejmě blázen, nebo člen šílené náboženské sekty.

A proto abdikuji na svoji funkci, do níž jsem byl nedobrovolně dosazen
a jež byla povzneseně nazvána - Člověk.