Moje malá čarodějka

Hlavu plnou obyčejných snů,

snaží se proměnit do nevšedních dnů.

Naivní princezna usmívá se na svět,

padající hvězda přání jí splní... a teď... 

Dotýkání, objímání, vyčítání,

přítomnost plní nám společná přání.

I přes bolest nikdy nekončící,

křídla tvá přeletí a tělo spící...

Nikdo nezavolá, co slyšet by chtěla,

touha a stesk hrdlo svírá.

Pro vůni šeříků a růží duši by dala,

mličkost rozjasní jí tvář a šťastna usíná...

Moje malá čarodějka...