Smrt víly

Na louce u lesa potkal jsem vílu

trhala jahody, tiše si zpívala.

V závoji s copánky ve vlasech kvítí

po trávě tančila bosýma nohama.

Pila ze studánky s živou vodou

v korunách stromů večer usínala.

Tam měla domov svůj, štěstí a klid

na nebi hvězda jí svítila

na cestu nocí, když musela jít

pomáhat lidem jež milovala.

Chodil jsem každý den na louku u lese

dívat se na vílu, na její krásu.

Touha mne zmáhala, chtěl jsem ji mít

líbat a milovat, dávat jí lásku.

Když jsem se přiblížil víla mne spatřila

do ticha zazněl její něžný pláč.

V záblescích slunce tiše se rozplynula

dřív než jsem stačil říct, jak moc ji mám rád.