Podivný sen

Naprostá temnota obklopuje zámky snů

otvírá brány do neznáma.

Usínám na růžích a stoupám na řasách

postrádám vůni éterickou.

V krajině věčných snů odlétá modrý pták

z hořících křídel padají hvězdy.

Oblaka páry stoupají z pramenů

průzračné vody studnice moudrosti.

Mění se v mlhu a tančí po trávě

rosou se třpytí a zpívá.

Roztočí obrysy tajemných stínů

tiše se rozplyne v nekonečnu.

Krajina lidských snů odchází s ránem

s povzdechem ustoupí mlhavá šeď.

Zkroucena světelným kuželem do spirálek

krčí se v rohu a čeká.

Na břehu jezera fouká něžný vánek

utiší bouři předešlé noci.