Únik

Mlhavý opar nocí tiše sténá, já šel bych dál, ale nevím kudy kam.

Pomalu se ztrácím, rozplývám - jsem tu sám.

Ryby a vlci, ptáci přelétaví, princezny přišly, světla ubývá.

Do ticha vzlétly, křídli obtěžkány a šly spát.

Na prahu štěstí mé já se potácí, u zavřených dveří tiše umírá.

Vstoupit by chtělo tam, kde se vyplácí žít dál.

Na stěně stíny hrají podivné divadlo, vosk kape na stůl, svíce dohořívá.

Blízkost té chvíle radost mi přináší, všechno to zlé už odchází.